Vydejte se na hrad Pecka a pozorujte krásu Krkonoš, Sněžky a Černé hory

Zobrazit interaktivní mapu

Historie

O přesném založení hradu Pecka chybí věrohodné materiály, ale předpokládá se, že ho založil před rokem 1322 Budivoj z Pecky, nebo někdo z rodu Vartenberků. Každopádně v písemnostech naleznete zmínku z roku 1322, kde se píše o majiteli Budivoje z Pecky – ten náležel do rodu pánů z Železnice. Páni z Železnice vlastnili hrad až do roku 1475. K dalším majitelům patřili páni z Hořic (1475-1515), Škopkové z Bílých Otradovic (1543-1604), Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1604-1621), Albrecht z Valdštejna (1624-1627), řád mnichů kartuziánů (1627-1782) a páni z Trautmanndorfu (1824-1921).

Na začátku 14. století vzniklo gotické jádro s ochrannou zdí o šířce 4,5 metru. Opevnění doplňoval parkán s valem a hlubokým příkopem. Do vnitřní části hradu se muselo po padacím mostě přes příkop. V hradbě byla vybudována i branka pro pěší návštěvníky. Sklepení pod věží sloužilo jako vězení. Na hradu byla čtyřicet metrů hluboká studna. V srpnu roku 1432 obléhá hrad sirotčí vojsko a Jarek z Železnice odolává až do února 1433. Sjednalo se příměří a Jarek se musel stát součástí sirotčího vojska a navíc na panství přijmout podobojí.

Hrad Pecka

V roce 1434 se ujímá panství Vaněk z Pecky, který zemřel bez mužských potomků a majetek zdědila dcera Kateřina, provdaná za Protivu z Rožmitálu. Od Lva z Rožmitálu koupil Pecku stoupenec krále Jiřího z Poděbrad – Matěj mladší Hořický z Hořic. Současně s rokem koupě – 1475, začala první větší přestavba hradu. Během let jeho panování vzniklo gotické sídlo s dostatečným pohodlím k bydlení. Starý palác se rozšířil, tím pádem původní nádvoří se zmenšilo. Pod hradem vzniklo podsklepení a jedna zdejší pověst se zmiňuje o tajné chodbě v podzemí, vedoucí do blízkého lesa.

Škopkové z Bílých Otradovic pokračovali ve druhé polovině šestnáctého století s přestavbou v duchu renesance. Nároky velmožů však nešly moc dobře uskutečnit vzhledem k malému prostoru ve stísněném středověkém hradu. Z tohoto důvodu se postavily budovy vně hradeb – na parkánech. Dvoupatrová budova zajišťovala nový přístup k severní bráně. Do původní obranné věže byla vyražena brána a i druhá menší věž se dočkala snížení. Prostor mezi dvěma věžemi vyplnil škopkovský palác s arkádami a bohatým sgrafitovým zdobením – dnes pouze zbytky základových zdí.

Koncem šestnáctého století se stavěl čtvrtý palác v západní hradební zdi dvoupatrová budova s psaníčkovými sgrafity zdobenými zdmi byla dokončena za Kryštofa Haranta, proto se nazývá „harantovský palác“. Ten je do současnosti nejzachovalejší částí a vy můžete hradní dominantu vidět z dálky od západu. Dnes naleznete sgrafitové segmenty a také původní renesanční krb.

Nejvýznamnější majitel hradu Pecka Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se na hrad Pecku dostal díky sňatku s vdovou Barborou ze Stropčic, přičemž druhou polovinu odkoupila od Adama Škopka Harantova třetí manželka Anna Salomena z Hořovic. V té době byl hrad Pecka skutečně pohodlným sídlem. Interiéry renesančního kavalíra, vzdělaného a schopného muže obsahovaly knihovnu a hudební nástroje. Kryštof Harant byl známý svou vášní pro cestování, literaturu a hudbu. Pecka se mu stala místem ke komponování zajímavých hudebních děl a k psaní knih a malování ilustrací. Osudným se mu však stala účast na stavovském povstání, kde patřil k předním vůdcům odboje. Jeho myšlenka na odpuštění od samotného císaře se neuskutečnila, tak byl v březnu roku 1621 zatčen a posléze 21. června ho kat Mydlář na Staroměstském náměstí popravil.

Hrad Pecka

Konfiskace majetku byla nelítostná, ale naštěstí Anna Salomena zachránila svou polovinu a posléze i druhou část dokoupila. Vzala si za muže dlouholetého Harantova přítele – Heřmana Černína z Chudenic. Anna byla donucena Albrechtovi z Valdštejna prodat hrad Pecku, ten však přislíbené peníze nezaplatil a dluh musel na české komoře vymáhat Heřman Černín z Chudenic. Sama Anna Salomena zemřela v roce 1632 a za svého života se zaplacení dlužné částky 130 000 míšeňských kop nedočkala – k tomu došlo až dva roky po její smrti.

Albrecht z Valdštejna daroval hrad Pecku a městečko mnichům kartuziánské řehole, sídlících ve Valdicích u Jičína. Na Pecce došlo k několika stavebním úpravám pro potřeby mnich a převora – vysoká kulatá věž byla snížena (1662), kamenný most se třemi oblouky nahradil padací most (1710). Roku 1782 byl klášter a řád kartuziánů zrušen a majitelem se stává náboženský fond. O hrad Pecku ale není zájem a ten pustne a je devastován. Roku 1824 sice panství zakoupil Ferdinand z Trautmannsdorfu, ale o záchranu neměl zájem. Navíc požár města v roce 1830 zasáhl i hrad a ten vyhořel. Roku 1834 došlo ke stržení arkád škopkovského paláce. Posléze se Pecka jen více propadala do stavu zříceniny, což se změnilo až v roce 1940, kdy se prováděly zabezpečovací práce, aby zabránily úplnému sesutí stavby. V majetku města Pecka je hrad od roku 1921. Další restaurátorské práce proběhly po roce 1960. Harantovský palác získal zastřešení a mohla být zde umístěna hlavní expozice hradu. Jako turistický cíl s prohlídkovou trasou slouží hrad Pecka od roku 1968. Hradní sklepení bylo zpřístupněno v roce 1993 a konají se zde různé výstavy.